„Boží oko“ malířky Lenky Pilařové: Ze Společenského centra Brna-sever se stala plnohodnotná galerie

Publikoval 27.5.2018Aktuality, Kultura

Co je krása? Krása znamená pro každého z nás něco jiného. Pro někoho může spočívat v letmém okamžiku prázdninového odpoledne, kdy se světlo slunce odráží v broušené sklenici s vodou a dopadá na jemnou drapérii šantungových vláken ubrusu na zahradním stole ledabyle rozprostřeném. Pro jiného naopak může krása znamenat pohled do nekonečně hlubokých očí a pro dalšího zas požitek z drsného tahu smyčce na strunách violy da gamba. O kráse toho bylo napsáno spousta a stejně její studnice vyjádření nebyla a nikdy ani nebude vyřčena až do dna. Umění se často v minulosti i dnes snaží krásu zachycovat v různých variacích. Historické ideály krásy nalezneme v klasickém umění, ať již zachyceném mistry starého umění, počínaje architekty, sochaři, malíři, ale také básníky, skladateli, hudebníky, tanečními mistry a operními pěvci.

Starožitné symboly a ikonografické kompozice se staly předlohou pro umění Lenky Pilařové. Představuje nám triangl myšlenek stvořený do tří cyklů inspirovaných nejen středověkou estetikou. První cyklus o rodině v sobě nese citace zlatého pozadí ikon. Místo posvátné Madony s dítětem spatřujeme žánrové obrazy z běžného života matky. Vzpomeňme si na zlato, které se na starobylých deskových obrazech používá jako výplň pozadí a vede ke zdůraznění vznešenosti a královského majestátu. Lenka Pilařová použitím zlata povyšuje obyčejnost okamžiku a dělá z něj vzácnost a drahocenný skvost.

Naprosto explicitní fascinaci středověkem pak demonstruje v cyklu Drapérie. Lenka Pilařová nás zve do prostoru katedrál a gotických kostelů, kde se nacházely sochy světic a deskové obrazy. Dnes jsou tato sakrální umělecká díla umístěna v Anežském klášteře Národní galerie v Praze. Lenčino zaujetí sametem, hedvábím, mísovitými a lomenými záhyby drahých látek zpřítomňuje občas pozapomenutou minulost a umožňuje divákovi pozorovat tento svět jejím osobitým pohledem.

Ve spodní části Společenského centra nalezneme cyklus Mosty, které spojují minulost a přítomnost, a které vlastně spojují cokoliv, co bylo dříve oddělené. Pozitivní vhled a duchovno evokuje i použití laskavých barev jako jsou fialové, modré, žluté a zelené odstíny.

Vernisáž velkoformátových děl Lenky Pilařové ukázala, že prostor Společenského centra lze skutečně využít jako plnohodnotnou galerii a vnáší tak nový rozměr do setkávání se nás všech na tomto krásném místě na Lesné.